Vzduchové odpružení

Vzduchové odpružení je systém, který nese hmotnost vozidla na sloupcích stlačeného vzduchu namísto ocelových vinutých nebo listových pružin používaných v klasických konstrukcích. Každou pružinu nahrazuje pružný měch z pryže a textilní výztuže, někdy nazývaný vzduchová pružina či vzduchový vak, který je umístěn mezi rámem a ramenem nápravy. Změnou tlaku uvnitř těchto měchů dokáže systém měnit světlou výšku vozidla i efektivní tuhost pružení, a získává tak schopnosti, jakým se žádná pevná ocelová pružina nevyrovná.

Základní hardware tvoří elektrický kompresor, vzduchojem, síť ventilů a potrubí a řídicí jednotka, která sleduje snímače světlé výšky na každém rohu vozidla. Když řídicí jednotka zjistí, že některý roh poklesl, ať už proto, že přibyl náklad nebo cestující, nebo prostě tím, že karoserie časem klesla, vpustí do příslušného měchu stlačený vzduch a obnoví nastavenou výšku; pro snížení karoserie naopak vzduch vypustí. Protože každý roh lze řídit samostatně, vozidlo se samo srovnává bez ohledu na rozložení nákladu.

Toto samosrovnávací chování je největší praktickou předností systému. Vůz táhnoucí těžký přívěs nebo s plně naloženým zavazadlovým prostorem by na ocelových pružinách vzadu sedl, znehodnotil seřízení světlometů a rozhodil jízdní vlastnosti; vzduchové odpružení jednoduše nafoukne zadní měchy a udrží vůz srovnaný. Mnoho systémů také umožňuje řidiči záměrně karoserii zvednout pro nezpevněné cesty nebo zpomalovací prahy, nebo ji při dálničních rychlostech snížit kvůli omezení aerodynamického odporu a lepší stabilitě, případně ji posadit ještě níže pro snazší nakládání či nastupování.

Vedle nastavitelnosti se vzduchové pružiny vyznačují obzvlášť hladkou, tlumenou jízdou. Progresivní povaha stlačeného vzduchu znamená, že pružina může být měkká při drobných podnětech, ale výrazně se zpevní při větším stlačení, takže pohltí nerovnosti, jež by lineární ocelová pružina přenesla do kabiny. Proto se vzduchové odpružení často objevuje u luxusních limuzín, velkých SUV i těžkých užitkových vozidel, kde záleží jak na komfortu, tak na variabilitě užitečného zatížení.

Kompromisy spočívají především ve složitosti a životnosti. Pryžové měchy stárnou, praskají vlivem působení prostředí a nakonec začnou unikat; kompresor pracuje pod vysokou zátěží a může se spálit, zejména pokud musí trvale dorovnávat drobnou netěsnost; ventilové bloky a snímače přidávají další možná místa poruchy. Opravy jsou složitější a dražší než výměna ocelové pružiny a porucha systému může vést k tomu, že vůz zůstane posazen nízko nebo se nedokáže srovnat. Vzduchové odpružení bývá často kombinováno s adaptivním tlumením, čímž se snoubí proměnná výška a tuhost; obchodní názvy jako adaptive air suspension či electronic air suspension označují rozvinuté varianty téhož principu.