Pohon všech kol (AWD)

Pohon všech kol, zkráceně AWD, je uspořádání hnacího ústrojí, které přivádí výkon motoru na všechna čtyři kola, nikoli pouze na přední nebo zadní nápravu. Smyslem je maximálně využít dostupnou přilnavost tím, že se hnací síla rozloží na čtyři stopy pneumatik místo dvou, což zlepšuje schopnost vozu rozjet se, stoupat a projíždět zatáčkami na površích s omezenou přilnavostí — od mokrého kruhového objezdu až po zasněženou příjezdovou cestu. AWD se stal oblíbeným řešením u sedanů, kombi a u drtivé většiny moderních crossoverů a SUV.

V typickém provedení AWD pracuje automaticky a u řady konstrukcí trvale, takže řidič nemusí dělat nic, aby pohon aktivoval. Točivý moment putuje z převodovky přes mezinápravový diferenciál nebo spojkovou mezinápravovou spojku, která rozděluje moment mezi přední a zadní nápravu, zatímco nápravové diferenciály jej dělí mezi levé a pravé kolo. Některé systémy pohání všechna čtyři kola po celou dobu, jiné jezdí v běžných podmínkách pouze s pohonem přední nebo zadní nápravy a druhou nápravu přiřazují během milisekund, jakmile snímače zaznamenají prokluz. Tím se šetří palivo a trakce zůstává v pohotovosti.

Pro každodenní provoz přináší AWD příjemný pocit jistoty. Při rozjezdu do mokrého kopce, při akceleraci z křižovatky na kluzkou vozovku nebo při průjezdu horským průsmykem v dešti dostává vůz s AWD svůj výkon na vozovku s mnohem menší dramatičností než vůz s pohonem jen jedné nápravy, omezuje prokluz kol a následnou ztrátu stability. Protože je točivý moment sdílen, žádné jednotlivé kolo nemusí přenášet více, než dokáže udržet, což vůz uklidňuje a zlepšuje směrovou stabilitu při zrychlování.

Je důležité odlišit AWD od klasického pohonu 4x4. Systémy AWD jsou laděny především pro silniční provoz a jízdu za každého počasí a fungují nenápadně, bez zásahu řidiče. Konvenční 4WD je naopak stavěné na náročný terén, obvykle s volitelnou redukční převodovkou, robustními uzávěrkami diferenciálů a režimem, který řidič vědomě připíná. Hranice se vlivem marketingových označení rozostřily, ale původní záměr — silniční bezpečnost versus terénní odolnost — zůstává užitečným dělítkem.

AWD s sebou nese reálné náklady. Další kardanové hřídele, diferenciály a spojky přidávají hmotnost a mechanické ztráty, což mírně zhoršuje spotřebu paliva a emise a zvyšuje pořizovací i servisní ceny. Pohon všech kol navíc pomáhá akceleraci a trakci, ale nezkracuje brzdné dráhy ani nezvyšuje přilnavost v zatáčkách nad rámec toho, co dají pneumatiky, takže může svádět k přeceňování schopností vozu; na ledu hrají roli mnohem víc vhodné zimní pneumatiky než počet poháněných kol.

AWD stojí v protikladu k pohonu předních a zadních kol, které pohánějí jen jednu nápravu, a k specializovanějším systémům 4x4. Jeho srdcem je mezinápravový diferenciál nebo jeho elektronický ekvivalent, tedy komponenta, která rozhoduje o tom, jak se dostupný točivý moment rozdělí mezi obě nápravy.