Protiblokovací systém brzd (ABS)

Protiblokovací systém brzd, všeobecně známý pod zkratkou ABS, zabraňuje zablokování a smyku kol vozidla při prudkém brzdění. Pokud se kolo přestane otáčet, zatímco vůz se ještě pohybuje, pneumatika ztrácí přilnavost a klouže, čímž se prodlužuje brzdná dráha a řidič ztrácí možnost zatáčet. Úkolem ABS je při nouzovém brzdění udržet kola v otáčení na hranici přilnavosti, aby řidič neztratil směrovou kontrolu a pneumatiky mohly nadále plnit svou úlohu při zpomalování vozu. Jde o jeden z nejvýznamnějších přínosů v oblasti aktivní bezpečnosti v dějinách motorismu a u nových vozů je dnes ve většině trhů povinný.

Systém pracuje na principu snímání a regulace. Ozubený kroužek se snímačem otáček u každého kola hlásí řídicí jednotce ABS rotační rychlost mnohokrát za sekundu. Pokud jednotka zjistí, že kolo zpomaluje výrazně rychleji než celé vozidlo, a hrozí tak jeho zablokování, dá pokyn hydraulickému modulátoru k zásahu. Modulátor obsahuje elektromagnetické ventily a čerpadlo, které dokážou na okamžik snížit, udržet a znovu obnovit tlak brzdové kapaliny v třmenu příslušného kola; brzda na chvíli povolí, kolo se opět roztočí a tlak se obnoví. Tento cyklus uvolnění a opětovného přitlačení probíhá mnohokrát za sekundu a řidič jej vnímá jako pulzování brzdového pedálu.

Klíčovým přínosem je zachovaná řiditelnost. Protože se kola dále otáčejí místo klouzání, pneumatiky si udržují boční přilnavost a řidič může i při maximálním brzdění objet překážku, což se zablokovanými koly možné není. Na většině povrchů ABS současně zkracuje brzdnou dráhu, neboť pneumatika valící se na hranici adheze zpomaluje vůz účinněji než pneumatika smýkající se. Stejně důležité je, že systém činí správnou reakci v krizi intuitivní: stačí pevně sešlápnout pedál a držet jej, vše ostatní obstará elektronika podstatně rychleji a přesněji, než by dokázal kterýkoli řidič.

ABS má své nuance. Na sypkých površích, jako je štěrk, sníh či hluboký písek, dokáže zablokované kolo nahrnout před sebe klín materiálu, který brzdění zkrátí, takže ABS zde může brzdnou dráhu mírně prodloužit, byť za cenu zachované řiditelnosti, což je obecně považováno za rozumný kompromis. Pulzování pedálu může nezkušeného řidiče vylekat a vést jej k uvolnění brzdy, což je přesně opačná než správná reakce. Systém závisí na funkčních snímačích otáček kol a čisté brzdové kapalině; kontrolka ABS na přístrojovém štítu signalizuje závadu, při níž funkce odpadá, zatímco běžné brzdění zůstává zachováno.

Trvalý význam ABS spočívá v tom, že vytvořil hardwarový a senzorický základ, na němž vyrostla celá generace dalších bezpečnostních systémů. Snímače otáček kol a hydraulický modulátor sdílí s elektronickým rozdělovačem brzdné síly (EBD), který rozkládá brzdění mezi nápravy, s brzdovým asistentem zvyšujícím tlak při panickém brzdění, s protiprokluzovou regulací krotící prokluz kol pod tahem a především s elektronickou stabilizací (ESC), která cíleně brzdí jednotlivá kola, aby zabránila smyku. ABS je tedy jak zásadním bezpečnostním systémem sám o sobě, tak základním kamenem moderní regulace dynamiky vozu.