Zablokování kol při brzdění

Zablokování kol při brzdění popisuje okamžik, kdy brzdná síla působící na kolo překročí přilnavost mezi pneumatikou a vozovkou, takže se kolo přestane otáčet, zatímco vůz se dál pohybuje. Kolo poté klouže místo aby se odvalovalo a stopa pneumatiky se po povrchu smýká, místo aby se ho držela. Jde o jeden ze základních selhání brzdění, neboť pneumatika dává nejvyšší tření těsně před začátkem skluzu, nikoli po něm, a zablokované kolo proto ve skutečnosti vyvíjí menší brzdnou sílu než kolo brzděné až na hranici skluzu.

Princip vychází z fyziky tření v kontaktní ploše. Jak roste tlak na pedál, narůstá brzdný moment na kole, dokud nepřekoná omezenou přilnavost, již pneumatika dokáže poskytnout, závisející na povrchu vozovky, stavu pneumatiky a zatížení daného rohu. Jakmile se kolo zablokuje, pryž přechází ze statického na kinetické tření, jež je nižší, takže zpomalení klesá a brzdná dráha se prodlužuje. Na mokrém, ledovém nebo sypkém povrchu, kde je přilnavost už tak malá, nastává blokování při mnohem menší síle na pedál.

Důsledky jdou nad rámec delší brzdné dráhy. Zablokované přední kolo nedokáže vyvinout boční sílu potřebnou k řízení, takže vůz pokračuje rovně bez ohledu na natočení kol a řidič nemůže překážku objet. Zablokované zadní kolo je v jistém smyslu ještě horší, protože odebírá zádi boční stabilitu a může vůz dostat do hodin. Zablokované pneumatiky se navíc rychle uplatí na jednom místě, takže vznikne ploška opotřebovaného běhounu, jež pak vyvolává vibrace.

Přesně k řešení tohoto problému vznikl protiblokovací systém. ABS rozpozná hrozící zablokování každého kola pomocí snímačů otáček a rychle moduluje tlak v brzdách, mnohokrát za sekundu jej uvolňuje a znovu přidává, aby každá pneumatika rotovala těsně na mezi přilnavosti. Tím, že zabrání plnému zablokování, zachová kratší brzdnou dráhu valící se pneumatiky i ovladatelnost, kterou řidič potřebuje. Elektronické rozdělení brzdné síly (EBD) tento princip dále upřesňuje tím, že rozděluje brzdnou sílu mezi nápravy tak, aby žádné kolo nebylo přebrzděno při přesunu hmotnosti dopředu.

Řidiči starších vozů bez ABS se učili techniku přerušovaného brzdění, ručního pumpování pedálem, jež napodobuje to, co dnes elektronika dělá automaticky, nebo prahového brzdění, při němž udrží tlak těsně pod hranicí zablokování. Zablokování zůstává relevantní i u moderních vozů, protože odhaluje limit dostupné přilnavosti a vysvětluje, proč se brzdné dráhy ve zhoršených podmínkách dramaticky prodlužují. Úzce souvisí s chodem a citem brzdového pedálu, protože blízkost k zablokování řidič zčásti vnímá právě skrz pedál, a vedle vyhasínání brzd patří mezi klíčová omezení, s nimiž se musí každá brzdová soustava vyrovnat.