Denní svícení (DRL)

Denní svícení jsou dopředu mířená světla, která se automaticky rozsvítí, jakmile vozidlo začne jet, bez ohledu na okolní osvětlení a polohu spínače hlavních světel. Jejich jediným úkolem je být vidět, nikoli osvětlovat vozovku: řidiči k vidění silnice nepomáhají, ale činí vůz lépe rozpoznatelným pro ostatní účastníky provozu na rušném denním pozadí. Tento přístup vyrostl z výzkumů nehodovosti, které se od 70. let 20. století prováděly ve skandinávských zemích, kde nízké zimní slunce a dlouhý soumrak ztěžovaly rozeznání vozů, a studie opakovaně spojovaly trvale rozsvícené přední světlomety s nižším počtem denních srážek.

Po technické stránce je denní svícení zapojeno tak, aby se rozsvítilo se zapnutým zapalováním nebo nastartovaným motorem a vyplo či ztlumilo, jakmile se zvolí dálková nebo potkávací světla, aby se obě soustavy v noci navzájem nerušily. Většina moderních systémů snižuje jas nebo úplně zhasíná denní svícení na straně, kde právě bliká směrovka, aby ukazatel směru zůstal dobře patrný. Protože denní svícení svítí po celou dobu provozu vozidla, dávají výrobci přednost LED diodám, které mají příkon jen několik wattů, vydávají málo tepla a vydrží po celou životnost vozu, na rozdíl od vyšší spotřeby a kratší životnosti žárovek s vláknem.

Hlavním ospravedlněním systému je přínos pro bezpečnost provozu. Vůz se svítícími světly vytváří silnější kontrast a působí dojmem, že je blíže a přibližuje se rychleji než vůz nesvítící, což dává chodcům, cyklistům i ostatním řidičům o něco více času na reakci. Meta-analýzy národních statistik odhadují snížení denních srážek mezi více vozidly a nehod s chodci řádově o několik procent – mírný, ale reálný účinek dosažený za prakticky nulové provozní náklady, jakmile se používají LED diody.

Rozšíření denního svícení přineslo legislativní rozhodnutí. V Evropské unii jsou samostatná světla pro denní svícení splňující předpis EHK OSN č. 87 povinná u všech nově homologovaných typů osobních vozidel od února 2011 a u lehkých užitkových vozů od roku 2012. Technický předpis stanoví minimální a maximální svítivost, bílou barvu světla a automatický provoz, a právě proto vypadají sériově montovaná denní světla u různých značek v zásadě podobně, byť stále dávají prostor pro odlišné tvarování.

Toto tvarování proměnilo bezpečnostní prvek v stylistický podpis. Návrháři vedou LED diody do úzkých pásků, držáků či kroužků uvnitř bloku světlometu a vytvářejí okamžitě rozpoznatelnou svítící obrysovou kresbu, podle níž lze model poznat už z dálky – záměrný značkový prvek srovnatelný s tím, jak se k vyjádření identity značky používají matrix LED světlomety. Zůstává však jedna praktická výtka: protože denní svícení je jasné a stále zapnuté, mohou řidiči chybně předpokládat, že mají rozsvíceno plné osvětlení, a jezdit za soumraku či v mlze bez zadních koncových světel, neboť mnoho systémů denního svícení nechává záď vozu tmavou. Z toho důvodu novější řešení stále častěji zapojují i zadní obrysová světla do téže automatické logiky.