Stálý převod

Stálý převod je závěrečný stupeň redukce v hnacím ústrojí vozu, uplatněný mezi výstupem převodovky a koly. Existuje proto, že samotná převodovka obvykle neumožní dostatečnou celkovou redukci, jež by sladila rychle se otáčející motor s pomalu se otáčejícími koly. Trvalá, pevně daná redukce na konci řetězce ještě jednou znásobí točivý moment a sníží otáčky do použitelného pásma, takže zvolené hodnoty mají všudypřítomný vliv na to, jak se celý vůz chová.

Fyzicky se tato redukce odehrává v diferenciálu, případně v transaxle u předokolek a u řady vozů s napříč uloženým motorem, kde převodovka a stálý převod sdílejí jednu skříň. Vzniká poměrem mezi malým pastorkem hnaným z převodovky a podstatně větším talířovým kolem, jež je spojeno se skříní diferenciálu. Stálý převod například 3,9 : 1 znamená, že talířové kolo má 3,9krát více zubů než pastorek, takže vstup se musí otočit 3,9krát na jedno otočení diferenciálu. U vozů se zadním pohonem se navíc tato dvojice protíná v pravém úhlu, čímž se přenos pohonu otáčí o devadesát stupňů z podélného kardanového hřídele na příčné poloosy.

Význam stálého převodu vyplývá z toho, že se násobí s každým stupněm v převodovce. Celkový převodový poměr v daném stupni je součinem převodu převodovky pro tento stupeň a stálého převodu, a právě tato souhrnná hodnota určuje točivý moment na kole a rychlost jízdy při konkrétních otáčkách motoru. Protože stálý převod působí ve všech stupních současně, jeho změna posune charakter všech převodů najednou, což z něj činí mocný ladicí nástroj.

Právě tady leží kompromis. Početně vyšší, „kratší" stálý převod znásobuje točivý moment razantněji, ostří akceleraci a usnadňuje rozjezd či stoupání, ale zvyšuje otáčky motoru při dané rychlosti jízdy, a tím škodí spotřebě a při křižování zvyšuje hladinu hluku. Početně nižší, „dlouhý" stálý převod dělá pravý opak, snižuje otáčky na dálnici a šetří palivo na úkor svižnosti. Výrobci hodnotu volí podle určení modelu a nadšenci někdy mění diferenciálová kola pro doladění charakteru vozu.

V praxi spolupracuje stálý převod s velmi dlouhými nejvyššími stupni moderních převodovek (overdrive), které konstruktérům umožňují použít poměrně krátký stálý převod kvůli svižným nižším rychlostem a přitom udržet nízké otáčky při křižování. Úzce souvisí s tzv. převodem nápravy (axle ratio), což je často totéž vyjádřené jiným způsobem, a s jednotlivými převody převodovky, které násobí; vše je ukryto uvnitř diferenciálu, případně do něj přivedeno. Pochopení tohoto poměru vysvětluje, proč dva jinak shodné vozy s odlišným stálým převodem mohou působit znatelně odlišně.