Xenonové výbojové světlomety s vysokou intenzitou, všeobecně označované zkratkou HID nebo prostě xenony, jsou technologií, která vytváří světlo elektrickým obloukem hořícím v baňce naplněné plynem, nikoli rozžhavením kovového vlákna. Premiérovou aplikaci si odbyly v luxusních vozech počátkem 90. let a představovaly první významný skok ve světelném výkonu od éry uzavřených reflektorů a halogenových žárovek. Přinesly výrazně jasnější a bělejší osvětlení, které proměnilo viditelnost při jízdě v noci.
Uvnitř xenonové výbojky není žádné vlákno. Baňka obsahuje xenonový plyn společně s malou dávkou solí halogenidů kovů. Řídicí jednotka zvaná balast přivede krátký impuls velmi vysokého napětí, často kolem 20 000 voltů, aby ionizoval plyn a vytvořil oblouk mezi dvěma elektrodami. Xenon zajistí okamžité užitečné světlo při startu, zatímco zahřáté soli kovů se odpařují, oblouk udržují a dodávají mu barvu. Jakmile výbojka pracuje, balast ji reguluje na výrazně nižší ustálené napětí. Typická 35wattová xenonová výbojka vyzáří přibližně 3 000 lumenů, zhruba dvojnásobek výkonu 55wattové halogenové žárovky, přičemž má nižší příkon a podstatně delší životnost.
Řidič ocení větší dosah a šířku světelného kužele a barevnou teplotu kolem 4 000 až 4 500 kelvinů, blízkou dennímu světlu, která snižuje únavu očí a umožňuje, aby vodorovné značení, dopravní značky i překážky vystupovaly zřetelněji. Bělejší světlo je obecně vnímáno jako modernější a patří mezi důvody, proč se xenony staly vyhledávanou výbavou prémiových a luxusních modelů.
Tato vysoká svítivost s sebou nese legislativní i praktickou povinnost: xenonové systémy musí být vybaveny automatickou samočinnou regulací sklonu světlometů, která udržuje správné nasměrování kuželu při změnách zatížení i při brzdění, a ostřikovači světlometů, jež udržují krycí sklo v čistotě, neboť znečištěný nebo špatně seřízený xenon dokáže protijedoucí řidiče silně oslnit. Mnoho aplikací využívá projekční optiku s ostrým rozhraním clony, jež omezuje rozptyl světla. Provedení bi-xenon používá jednu výbojku a pohyblivou clonku, takže ze stejného zdroje vznikne tlumené i dálkové světlo.
Xenony mají i své stinné stránky. Výbojkám trvá vteřinu nebo dvě, než dosáhnou plného jasu, a nelze je rychle pulzně zapínat, takže se pro problikávání dálkovými hodí jen omezeně, není-li k dispozici samostatný zdroj. Balasty a zapalovače zvyšují cenu i složitost a opotřebený balast či stárnoucí výbojka, jejíž barva se posouvá do růžového či fialového nádechu, mohou znamenat nákladnou opravu. Neoriginální xenonové sady namontované do pouzder určených pro halogeny jsou notoricky známým zdrojem nebezpečného, neregulovaného oslnění.
V širším kontextu světelné techniky zaujímají xenony přechodnou pozici. Vystřídaly halogenové žárovky v roli prémiové volby, samy však byly z velké části nahrazeny LED a maticovými LED světlomety, které svítí okamžitě, vydrží po celou životnost vozu a umožňují stmívat jednotlivé segmenty. Úzce souvisejí s bi-xenonovými reflektory, adaptivními světlomety natáčejícími se do zatáček a denními svícení, jež se vyvíjela souběžně s nimi.
- Světlo vzniká elektrickým obloukem v xenonovém plynu, nikoli vláknem
- Jasnější, bělejší a úspornější než halogen
- Vyžaduje samočinnou regulaci sklonu a ostřikovače, aby neoslňovaly
- Z velké části nahrazeny LED a maticovými LED světlomety