Systém detekce polohy cestujícího (OPDS)

Systém detekce polohy cestujícího, zkráceně OPDS, je bezpečnostní technologií značky Honda navrženou tak, aby aktivace airbagu byla inteligentní, a nikoli plošná. První airbagy se vystřelovaly jediným, plným nábojem vždy, když náraz překročil prahovou hodnotu. Tato strategie zachránila mnoho životů, sama však dokázala zranit či usmrtit drobnější nebo lehčí cestující a osoby, které v okamžiku rozvinutí seděly příliš blízko airbagu. OPDS tuto mezeru řeší tím, že snímá, kdo sedí na předním sedadle spolujezdce a v jaké poloze, aby zádržný systém mohl podle toho rozvinutí airbagu přizpůsobit, anebo jej zcela potlačit.

Srdcem systému je snímač zatkaný do opěradla sedadla. Hondovo provedení používá elektricky vodivou nit uspořádanou do vzoru po celém opěradle. Elektrický odpor tohoto vzoru se mění podle tlaku, plochy dotyku a postoje osoby, která se o opěradlo opírá. Signály z této snímací sítě umožňují řídicí elektronice odhadnout velikost a polohu cestujícího a rozlišit například správně sedícího dospělého od drobného dítěte nebo od dospělého, který se naklání dopředu do nebezpečné zóny u palubní desky.

Tyto informace putují do řídicí logiky airbagu, jež na jejich základě rozhoduje o rozvinutí. Pokud systém vyhodnotí, že na sedadle spolujezdce sedí dospělý běžné postavy ve správné poloze, je airbag aktivní a při nárazu se vystřelí. Pokud naopak rozpozná drobnou osobu, dítě nebo pasažéra, jehož hlava či trup jsou mimo správnou polohu a v dráze rozvíjejícího se airbagu, může airbag spolujezdce zcela potlačit. Tím odstraní riziko, že výbušná síla rozvinutí, jež se v prvních milisekundách šíří rychlostí výrazně přes 160 km/h, zasáhne zranitelnou osobu v nejhorší možné vzdálenosti.

OPDS patří do širší generace adaptivních, takzvaně chytrých zádržných systémů, jež vznikly v okamžiku, kdy se regulátoři i výrobci na konci 90. let a počátku 21. století potýkali se zraněními způsobenými airbagy. Srovnatelných cílů dosahují jiné značky prostřednictvím rohoží klasifikujících cestujícího podle hmotnosti, kapacitního snímání či ultrazvukového sledování polohy. Společné jim je opuštění univerzálního náboje ve prospěch systému, jenž cestujícího čte a ochranu mu přizpůsobuje, někdy ve spojení s dvoustupňovými plynovými generátory, jež upravují nejen časování, ale i sílu rozvinutí.

V praxi má systém několik nuancí, jež stojí za zmínku. Protože obsazení sedadla odvozuje z dotyku s opěradlem, kontrolka na palubní desce řidiči obvykle ukazuje, zda je airbag spolujezdce aktuálně zapnutý nebo vypnutý, a neobvyklé sezení, objemné oblečení či zavazadlo položené na sedadle mohou údaj ovlivnit. Funguje vedle bezpečnostního pásu a širší sítě snímačů spravované řídicí jednotkou airbagů, nikoli místo nich. Jako součást integrovaného balíku, který může zahrnovat i boční a okenní airbagy, OPDS odráží myšlenku, že moderní zádržný systém chrání nejlépe tehdy, ví-li o chráněné osobě co nejvíce.