Špičkový nabíjecí výkon je nejvyšší rychlost, měřená v kilowattech, jakou elektromobil dokáže přijímat energii při připojení ke stejnosměrné rychlonabíječce. Je to hlavní údaj o nabíjení, jímž se automobilky rády chlubí — vůz inzerovaný například jako 250kilowattový — protože vysoké číslo naznačuje velmi rychlé nabíjení. Ve skutečnosti představuje pouze okamžité maximum, jež vůz přijme za ideálních podmínek, a v rámci celé nabíjecí relace se udržuje jen poměrně krátce.
Rychlost, jakou baterie dokáže bezpečně přijímat energii, není konstantní; mění se podle stavu nabití a sleduje takzvanou nabíjecí křivku. Elektromobil obvykle dosahuje špičkového výkonu pouze při nízkém stavu nabití, často někde pod 20 až 30 procenty, kdy je baterie nejvíce vnímavá. S tím, jak se články plní, řídicí jednotka baterie postupně snižuje proud, aby chránila balík před přehříváním a před tzv. pokovováním lithiem, jež může nastat při vysokých proudech a vysokém stavu nabití, a výkon tedy klesá s dostatečným předstihem před plným nabitím.
Kvůli tomuto poklesu je špičková hodnota špatným vodítkem k tomu, jak dlouho potrvá reálné nabití. Vůz, který má špičku 200 kilowattů, může mít při dosažení 60 procent výkon již na polovině a do 100 procent klesá až na pouhý dobíjecí pramínek. O době strávené u rychlonabíječky ve skutečnosti rozhoduje průměrný výkon udržovaný v nejrelevantnějším okně, obvykle měřeném od 10 do 80 procent, neboť rychlonabíjení nad 80 procent bývá příliš pomalé, aby se vyplatilo.
Proto vůz se skromnější špičkou, ale plochou a dobře držící nabíjecí křivkou, pohodlně překoná soka s vyšším inzerovaným číslem, jež však rychle propadne. Nejužitečnějším srovnáním mezi vozy je tedy doba nabíjení z 10 na 80 procent nebo průměrný výkon v tomto rozmezí, nikoli samotná špička. Vysoká špička se do skutečně rychlého nabíjení promítne jen tehdy, pokud baterie a její řízení dovolí udržet tento výkon po smysluplnou část relace.
O výši a délce udržení špičky rozhoduje několik faktorů. Architektura elektroinstalace na 800 voltech umožňuje vyšší výkon při nižším proudu, ulevuje od vzniku tepla a podporuje vyšší i déle udržitelnou špičku oproti běžnějším 400voltovým systémům. Stejně důležitá je teplota baterie: studený balík přísně omezuje přijímaný výkon, a proto mnoho elektromobilů baterii předehřívá na optimální teplotu, je-li v navigaci nastavena rychlonabíječka jako cíl. Ve spojení s nabíjecí křivkou, DC rychlonabíjením, celkovou rychlostí nabíjení a stavem nabití je špičkový nabíjecí výkon vhodné brát spíše jako horní mez než jako příslib.
- Maximální výkon v kW, jaký elektromobil přijme při rychlonabíjení
- Hlavní údaj, jenž se udrží jen krátce při nízkém stavu nabití
- Pro reálnou dobu rozhoduje průměrný výkon v rozsahu 10–80 %
- Podpořen architekturou 800 V a zahřátou baterií