Systém kontroly tlaku v pneumatikách (TPMS)

Systém kontroly tlaku v pneumatikách, všeobecně označovaný zkratkou TPMS, upozorní řidiče, jestliže tlak v jedné nebo více pneumatikách klesne výrazně pod předepsanou hodnotu. Existuje proto, že podhuštění je zároveň běžné a zákeřné: pneumatiky přirozeně ztrácejí tlak v čase i drobnými průrazy, jejich pokles se na první pohled obtížně rozpozná a mnoho řidičů je sám pravidelně nekontroluje. I mírné podhuštění přitom zhoršuje bezpečnost i hospodárnost, takže automatické varování pokrývá důležitou mezeru v běžné péči o vozidlo.

Existují dva zcela odlišné přístupy. Přímý TPMS umisťuje do každého kola bateriově napájený senzor, obvykle integrovaný do ventilku, který skutečně měří tlak vzduchu (a často i teplotu) a rádiově odesílá údaje přijímači ve voze. Tlak v každé pneumatice hlásí samostatně a přesně, životnost baterií senzorů je však omezená na několik let a při přezutí kol je nutné senzory znovu přiřadit. Nepřímý TPMS nepoužívá žádné vlastní senzory; využívá údaje o otáčkách kol ze systému ABS a opírá se o skutečnost, že podhuštěná pneumatika má o něco menší valivý poloměr, a proto se otáčí mírně rychleji než správně nahuštěné sousední kolo. Je levnější a bezúdržbový, ale méně přesný, neumí udávat absolutní hodnotu tlaku a po dohuštění nebo přezutí se musí resetovat.

Důsledky jízdy na podhuštěných pneumatikách vysvětlují, proč tato technologie není okrajová. Podhuštění zvětšuje stykovou plochu a nadměrně namáhá bočnice, čímž vzniká teplo, jež může vést k náhlému odtržení běhounu nebo k destrukci pneumatiky při vyšší rychlosti. Prodlužuje brzdnou dráhu, otupuje reakci řízení a snižuje přilnavost v zatáčkách, což vše ohrožuje bezpečnost. Rovněž urychluje a nerovnoměrně rozkládá opotřebení dezénu, zkracuje životnost pneumatik a zvyšuje valivý odpor, což měřitelně zvyšuje spotřebu paliva a emise; pneumatika výrazně pod předepsaným tlakem může přidat několik procent k účtu za palivo.

Tato bezpečnostní rizika vedla k regulaci. Po sérii smrtelných nehod spojených s převrácením vozidel po selhání pneumatik nařídily Spojené státy montáž TPMS do nových osobních vozů od poloviny prvního desetiletí 21. století a Evropská unie následovala, když uložila tyto systémy nově homologovaným typům od roku 2012 a všem novým vozům od konce roku 2014. V důsledku toho se kontrolka v podobě průřezu pneumatikou s vykřičníkem stala běžnou součástí prakticky každé moderní palubní desky.

Řidiči by měli vědět, co varování znamená, a co naopak ne. TPMS funguje jako záchranná síť upozorňující na podhuštěnou pneumatiku, ovšem ve většině systémů se kontrolka rozsvítí teprve tehdy, když už tlak výrazně klesl pod doporučenou hodnotu, a proto nenahrazuje pravidelnou ruční kontrolu tlakoměrem, ideálně za studena. Chladné počasí může kontrolku rozsvítit přirozeným poklesem tlaku, pomalý průraz pak vyžaduje odbornou pozornost. Kontrola tlaku v pneumatikách souvisí zejména se systémem ABS, na jehož senzorech nepřímé verze závisí, i s elektronickou stabilizací; oba systémy spoléhají na to, že pneumatiky jsou správně nahuštěné, aby fungovaly podle očekávání. V Česku se navíc stav pneumatik a funkčnost TPMS ověřuje rovněž v rámci pravidelné technické kontroly (STK).