Průměr otáčení vyjadřuje, jak těsně lze s vozidlem manévrovat, a definuje se jako průměr nejmenšího kruhu, který vůz opíše při plně zatočených předních kolech. Je to nejužitečnější údaj pro posouzení toho, jak si vůz poradí v podzemních parkovištích, na úzkých venkovských silnicích, při otáčení na tři nájezdy nebo couvání do těsných stání. Menší číslo znamená lépe ovladatelný vůz a hodnoty se obvykle pohybují od přibližně 10 metrů u městských vozů po 12 metrů i více u velkých sedanů a SUV.
Obvykle se uvádějí dvě měření. Průměr otáčení mezi obrubníky vychází ze stopy vnějšího předního kola a je menší, zatímco údaj „od stěny ke stěně“ k němu přidává přesah karoserie přes kola a je proto větší. Tento rozdíl má praktický význam, protože do překážky při protahování úzkým průjezdem narazí roh nárazníku, nikoli pneumatika.
Geometricky určuje průměr otáčení především rozvor a maximální úhel rejdu předních kol. Dlouhý rozvor nutí zadní kola opisovat širší oblouk, čímž průměr otáčení roste, a proto působí limuzíny a dlouhé kombi nemotorně. Větší úhel rejdu kruh zmenšuje, ale úhel je omezen tím, jak daleko se kola mohou otočit, než narazí do prvků zavěšení, podběhu nebo kloubů poloos, což je obzvlášť citelné u vozů s pohonem předních kol, kde poloosy stanoví praktickou hranici.
Konstruktéři mají několik způsobů, jak průměr otáčení zlepšit. Pomáhá pečlivé balení hnacího ústrojí, užší pneumatiky i upravené prostory podběhů. U větších a dražších vozů nabízí dramatické řešení řízení i zadních kol: při nízkých rychlostech se zadní kola natáčejí opačně než přední, čímž se efektivně zkrátí pracovní rozvor a dlouhá luxusní limuzína se dokáže otočit téměř tak těsně jako vůz o dvě třídy menší.
Je třeba mít na paměti, že průměr otáčení popisuje ustálený manévr při krokové rychlosti a nic neříká o agilitě při vyšších rychlostech, která závisí na šířce rozchodu, podvozku a rozložení hmotnosti. Vůz s malým průměrem otáčení nemusí být nutně hbitý v sérii zatáček a naopak.
Údaj úzce souvisí s rozvorem, který je jeho hlavním činitelem, a s řízením všech kol, technologií nejčastěji nasazovanou pro odstranění ztížené ovladatelnosti, kterou s sebou velká karoserie s dlouhým rozvorem nese.
- Průměr nejtěsnější otočky, kterou vůz zvládne
- Menší hodnota = snazší parkování a manévry
- Závisí na rozvoru a maximálním úhlu rejdu
- Řízení zadních kol jej u velkých vozů výrazně zmenšuje