Naviják

Naviják je motorem poháněný mechanismus s bubnem a lanem, typicky upevněný na přídi terénního vozu, který slouží k vytažení samotného vozidla nebo jiného vozu ze situace, v níž už záběr kol nestačí. Tvoří základ vážnější vyprošťovací výbavy, protože umožňuje zaseknutý vůz vytáhnout z bahna, písku, hlubokých kolejí nebo strmé překážky pomocí mechanické síly, místo aby se kola musela ven probojovat sama.

Jádrem navijáku je elektromotor — případně, méně obvykle, hydromotor — pohánějící buben přes silně redukované soukolí. Vysoké převodové redukce násobí poměrně skromný výkon motoru na velmi vysoké tažné síly; jmenovitá tažná síla bývá u těžších terénních vozů typicky od přibližně 4 000 lb až po více než 12 000 lb. Na buben je navinuto lano, tradičně ocelové pozinkované nebo nerezové, ale stále častěji syntetické z materiálů typu Dyneema, které je lehčí, lépe se s ním pracuje a při přetržení je bezpečnější. Lano prochází vodítkem lana (fairleadem) v přídi vozu a končí hákem.

Při použití se lano odvine a uchytí k pevnému kotvení; poté je motor navíjí zpět a vozidlo se k ukotvenému místu přitahuje. Klíčovou výhodou oproti tažnému lanu je možnost samovyproštění: s vhodnou kotvou — pevným stromem chráněným popruhem, zakopanou pozemní kotvou nebo třeba rezervním kolem zahrabaným v zemi — se posádka vozu dostane ze svízelné situace i bez druhého vozidla. Pomocí kladky (snatch blocku) lze efektivní tažnou sílu zdvojnásobit nebo lano přesměrovat kolem překážky.

Navijáky jsou nejčastěji k vidění na expedičně připravených a soutěžních terénních vozech, kde bývají integrované do zesíleného předního nárazníku, ale neméně samozřejmou součástí jsou v zemědělských, armádních a záchranářských flotilách. Některé jsou přenosné a uchycují se do přípojného zařízení (TZV) a lze je tak přesouvat mezi vozidly.

Vzhledem k silám, které jsou ve hře, je bezpečná technika nezbytností. Lano pod vysokým napětím akumuluje značné množství energie, a náhlé selhání lana, háku nebo kotvení může lano vymrštit zpět smrtící rychlostí. Obsluha se učí přehazovat přes napjaté lano těžkou tlumicí deku, která pohltí energii, držet přihlížející v dostatečné vzdálenosti od dráhy lana, používat rukavice a nikdy nepřekračovat zatížené lano. Ocelové lano si navíc během používání tvoří ostré přetržené dráty a smyčky a vyžaduje pravidelnou prohlídku.

Naviják patří do širšího světa vyprošťovací a off-roadové výbavy. Doplňuje pevnostní vyprošťovací popruh, který místo motoru využívá setrvačnost druhého vozidla, a spolupracuje s ochrannými prvky jako jsou skidplaty (kryty podvozku), přičemž zapadá do kontextu pohonu všech kol a charakteristik podvozku, jako je artikulace náprav, jež rozhodují o tom, jak snadno se vůz vůbec zasekne.