Řízení s nulovým ramenem rejdu

Řízení s nulovým ramenem rejdu označuje geometrii přední nápravy, při níž osa rejdu prodloužená směrem dolů protíná povrch vozovky přesně ve středu kontaktní stopy pneumatiky. Vodorovná vzdálenost mezi tímto průsečíkem a středem kontaktní plochy se nazývá rameno rejdu (scrub radius) a v této konfiguraci je rovna nule. Uspořádání slouží k tomu, aby síly vznikající v pneumatice nepronikaly do řízení jako rušivé momenty, což je zvlášť cenné u vozů s pohonem předních kol, kde stejná kola současně pohánějí i řídí.

Geometrii určuje sklon a poloha osy rejdu vůči kolu. U vzpěry typu MacPherson vede osa od horního uložení vzpěry dolů k dolnímu kulovému čepu, u dvojitých lichoběžníků prochází horním a dolním kulovým čepem. Vhodnou kombinací příklonu rejdové osy (jejího vychýlení dovnitř), zálisu kola a šířky ráfku konstruktéři dosáhnou toho, že osa protíná zem přesně ve středu kontaktní stopy. Protože podélné síly z brzdění nebo trakce působí právě v tomto bodě, nevytvářejí kolem osy rejdu žádný otáčivý moment, takže nemohou škubat volantem.

Řidič za to získává klidné a předvídatelné řízení. U výkonného vozu s pohonem předních kol by jinak nerovnoměrná trakce na obou předních kolech vytvářela takzvaný torque steer, kdy volant při prudké akceleraci tahá do strany; s téměř nulovým ramenem rejdu se tento tah z velké části vyruší. Totéž platí při brzdění: pokud jedno přední kolo drží lépe než druhé, například protože jedna strana stojí na ledu nebo má měkčí pneumatiku, tato nerovnováha nestrhne vůz ze stopy, což citelně zlepšuje stabilitu při nouzovém brzdění v přímém směru.

Konstruktéři mohou zvolit kladné, záporné či nulové rameno rejdu a každé má své využití. Kladné rameno rejdu dává řidiči více zpětné vazby a silnější vracení do středu, ale přenáší i více rušivých vlivů; záporné rameno rejdu se někdy záměrně volí proto, aby nerovnoměrné brzdění vůz naopak směrovalo zpět do přímého směru, což je užitečná bezpečnostní vlastnost využívaná u brzdových soustav s dělenými okruhy. Skutečně nulové rameno stojí mezi nimi jako neutrální kompromis, který minimalizuje přenos rušení, aniž by aktivně sám natáčel kola.

V praxi je přesná hodnota vždy kompromisem a opravdu dokonalá nula se málokdy udrží v celém rozsahu propružení a natočení kol, neboť geometrie se mění při zdvihu, poklesu a rejdu kola. Nasazení kol s nesprávným zálisem, širších pneumatik nebo aftermarketových distančních podložek posune kontaktní stopu směrem ven a rameno rejdu se znovu objeví, a právě proto mohou takové úpravy vrátit zpět torque steer i brzdové tahání, které měl výrobce v geometrii potlačeno.

Koncept stojí v základu chování moderního hřebenového řízení a úzce souvisí s laděním elektrického posilovače, neboť řídicí software musí počítat s malými zbytkovými momenty, které geometrie ponechává. Je základním prvkem geometrie zavěšení u předních náprav se vzpěrami a spolu se záklonem rejdové osy a odklonem kola spoluurčuje, jak vůz drží stopu, jak se vrací do středu a jak reaguje na pohyb volantem.